Konečně jsem se dostal k pořádnému popisu té slávy na letošním přeboru Prahy v hale. Začnu tím, že jsem měl velký problém vybrat titulní obrázek. Bylo těžko určit, které vítězství bylo nejlepší. (Takové problémy by chtěl mít určitě každý trenér.) Vybral jsem DaŠe, protože stál nejčastěji nejvýš.
Vše začalo ve středu
tím, že jsem na webu přehlédl škrty v přihláškách a vytáhl jsem zbytečně ToCi i s doprovodem na Strahov. Nenadávali mi nahlas, za což děkuji a ještě jednou se omlouvám.
Dalším průšvihem bylo, že se rozbila elektrická časomíra. Organizátoři vše zachránili přesunem finálových závodů ve sprintech na čtvrtek a tak jsme viděli ve středu jen rozběhy na šedesátce a na překážkách. Viděli jsme ovšem i kouli.
PeJo se předvedla ve vynikajícím světle. Vyhrála v osobáku 11,98 m, především však skvěle závodila! Celý závod byla soustředěná na výkon a aktivní. Skvělé! A nový makovský rekord. 
V kouli kluků nastoupil JaDu a ve svém druhé koulařském závodě a čtvrtém setkání s koulí vůbec (dvakrát držel kouli v ruce na tréninku) se zlepšil na 8,53 m a skončil na 8. místě. 
Na hladké šedesátce se v rozbězích předvedli DaŠe a TaČe. Oba zaběhli kvalitně (7,6 a 8,2), jejich výkony byly znehodnoceny ručním měřením. Tadeáš dokonce aspiroval na účast ve finále A. Při rovnosti čtyř výkonů prohrál los a ve čtvrtek běžel béčko.
PeJo a DoKr na překážkách běžely stejně jako kluci na hladké trati výborně a zajistily si postupy do A a B finále. Petra si vyzkoušela, jak se na trati vyrovnává kolize na překážce (9,2 s), Dominika běžela skvělým způsobem, je škoda, že čas byl změřen jen rukou (10,3 s).
PeRa stihl odběhnout svůj rozběh ještě na fungující časomíru za 9,41 s, tedy osobák a jasný postup do finále A.
To byl úspěšný konec středy a pak následovala
čtvrteční smršť
Z našeho pohledu vše začalo finálovým závodem na 60 m. Ve finále A vyhrál DaŠe bezpečně za 7,66 s
TaČe potvrdil své zrychlení se středečních rozběhů a běžel výborný osobák 8,55 s
Pak přišel blok překážek. Nejprve PeJo předvedla, že středeční bojovnost ji neopustila a předvedla nádherný a vítězný souboj s Annemarie Skálovou. Doběh byl skutečně dramatický:
Byl z toho osobák 9,38 s a stupně vítězů
DoKr běžela finále B. Závod jí nevyšel tak výborně jako středeční rozběh, ale závod to byl velmi dobrý, čas 10,84 s je lepší než její dřívější osobák.
PeRa byl naším jediným zástupcem na klukovských překážkách. A předvedl se skvěle. Ve finále A doběhl na vynikajícím třetím místě a znovu zlepši osobák, teď na 9,34 s.
Ve stopadesátkách odpadly středeční rozběhy a běželo se formou jednotlivých běhů přímo na čas. V prvním holčičím běhu opět PeJo úspěšně zabojovala a vyhrála v těsném doběhu v novém osobáku 20,22 s. Trochu jí pokazil radost výkon vítězky druhého běhu, která byla o 12 setin lepší. Bylo z toho “jen” stříbro.Trochu si drbala hlavu, že přišla o zlato.
BeKr vyhrála třetí běh. Běžela pěkně a výkonem 21,26 s si udělala nový osobák . Celkově měla sedmý nejlepší čas (o 3 setiny za šestou).
DaŠe a PeRa běželi spolu v prvním běhu klukovské stopadesátky a šlo jim to společně velmi dobře (nové osobáky 18,27 s a 19,15 s), dokonce tak dobře, že šli společně i na stupně vítězů. David na první a Petr na třetí stupínek.
Třetím naším zástupcem na této trati byl TaČe. Stejně jako na šedesátce předvedl, že má formu. Výrazně si polepšil svůj nejlepší výkon, když běžel 20,92 s, což znamenalo jedenáctý čas na této trati.
Následovala třístovka a na ní měla mezi Pražačkami nejlepší dosavadní výkon DoKr. Dostala se tak do prvního běhu s mimopražskými závodnicemi, které byly rychlé jako vítr. Statečně s nimi bojovala a doběhla si pro nový výborný osobák 44,73 s, který jí zaručil jasné vítězství.
Na klukovské třístovce byli soupeři zatím nad síly našich kluků. PeRa si zaběhl osobák 41,62 s a tímto výkonem byl celkově šestý, ale nejlepší ze svého ročníku. JaDu zaplatil nováčkovskou daň, když seběhl do první dráhy, jako se to dělá v hale ve Stromovce. Tady to znamenalo diskvalifikaci. Čas, který jsem mu změřil (48,5 s), ukazuje na výrazné zlepšování a na venkovní dráze se máme na co těšit.
Ve skocích nás zastupovali DaŠe v dálce a BeKr na výšce. David pokračoval ve své triumfální jízdě, suverénně vyhrál v novém osobáku 586 cm . Radoval se, jak můžete vidět na titulním obrázku, ale radoval by se ještě více, kdyby výkon začínal šestkou (prý až v Jablonci 
).
BeKr na výšce nervovala a nervovala a nervovala. Tím pádem dala jen základ 130 cm a pak už se se soutěží rozloučila.
Náladu si ale spravila ve štafetě. Na holčičí závod na 3×300 m jsme postavili Kru-štafetu, která vznikla tím, že se BaNe zranila. Využili jsme možnosti postavit do štafety jednu mladší žákyni a tak jsme vzali tu nejlepší v Praze – LuKr. Štafeta běžela ve složení BeKr, LuKr, DoKr. Přihlásily pouze tři štafety a závod se hned od začátku vyvíjel jednoznačně v náš prospěch. Beata udělala náskok, Lucka ho zvýšila a tak Dominika situaci trochu zdramatizovala. Na předávce udělala kotrmelec a trochu si natrhla nohu. Pak už vítězně doběhla do cíle. Čas 2:26,63 je vzhledem k předváděným prostocvikům na dráze velmi pěkný.
Tím skončily závody, které přinesly ohromný úspěch Makovců a to nejen v počtu medailí (7 zlatých, 1 stříbrná a 2 bronzové) a počtu osobáků (každý zúčastněný si udělal nejméně jeden osobák), ale především ve velké chuti závodit a podat nejlepší výkon.
Tady se můžete podívat, jak závody viděl táta Petra ,
tady se ještě jednou podívat na fotky a stáhnout si je (Davide, ty pro pana učitele Mastíka)
a tady si můžete prohlédnout celkové výsledky.
A příští týden do Jablonce! 
